Andrea Kuhová:"Věřím, že se k nám opět přikloní štěstí"

Pochází z fotbalové rodiny, její otec aktivně hrával v Datyních a dnes působí jako trenér mládeže. Jeho dcera se rozhodla jít v jeho šlépějích a přes ČSAD Havířov se dostala do našeho klubu. O kom je řeč? Přece o Andreji Kuhové, kterou jsme pro vás vyzpovídali.

Jak jste začínala s fotbalem a kdo vás k fotbalu přivedl?
Už od malička mě brával můj táta na fotbal, jelikož hrál za datyňskou jedenáctku a já s s ním jezdila na tréninky, i zápasy. Když mi bylo asi 10 let, jely jsme s kamarádkou na fotbal do Havířova a zrovna tam trénovaly ženy, tak jsme si řekly, že to zkusíme a u fotbalu jsme už zůstaly. 
  
Proč jste si vybrala právě fotbal?
Jak jsem již řekla, bylo to kvůli tátovi, chodila jsem s ním na zápasy a venku hrávala s klukama před barákem. Fotbal mě provázel už od dětsví.

Vzpomenete si na jakém postu jste chtěla hrát a na svou první ligovou branku?
Vždycky jsem chtěla hrát v útoku a dávat hodně branek. Na svou první branku proto nikdy nezapomenu. Hrála jsem tehdy za žáky proti Datyním a byla jsem nadšená z toho, že jsem dala branku právě jim, protože právě za ně hrával můj táta

Jak jste se dostala do Dobratic? Měla jste o klubu nějaké informace?
Do Dobratic jsem se dostala díky své kamarádce Lucky Uhrové (současná trenérka pozn. autora) a bývalého trenéra Dobratic Jakuba Melára. Skončila jsem v Havířove a řekla si, že už fotbal hrát nebudu. Za 2 dny později mi zavolal pan Melár a řekl mi, že slyšel o mém ukončení kariéry a chce, ať jdu hrát za Dobratice. Nakonec mě ukecal a já přestoupila do Dobratic. I přestože jsem o klubu neměla téměř žádné informace, jen jsem jej znala jako každého soupeře, který proti nám hrával. Potěšilo mě jak mě holky přijaly mezi sebe, jsem za to moc ráda.

V Dobraticích se objevily nové holky, myslíte, že jsou pro tým přínosem?
Určitě každá holka, která hraje fotbal, protože jí baví a snaží se, je pro fotbal přínosem. Každá z nich má v sobě talent, jen se musí naučit ho ještě prodat, ale veřím, že časem to všecko přijde a budeme opět neporazitelný tým.

Jste kapitánkou týmu, je těžké vést holky během zápasu za výhrou? Myslíte si, že jste vůdčí typ?
Těžké to docela je, soustředíte se na svůj výkon a musíte sledovat jak hrají ostatní hráčky a povzbuzovat je. Občas mě naštve, když spoluhráčce něco vytknu a ona se pak urazí, ale i to se stává. Jsme jeden tým, podporujeme se navzájem, teda spíše se o to zatím snažíme.

Je nějaký trenér, na kterého ráda vzpomínáte? Co si myslíte o současné trenérce týmu?
Jednoho trenéra mám doma, a to mého tátu (Ota Kuha- vedl dobratické fotbalistky na turnaji v Holešově v srpnu minulého roku pozn. Autora,) ten trénoval ženy ČSAD Havířov, když jsem tam ještě hrála. Ráda vzpomínám na trenéra Radomíra Zábranského, je to moc dobrý trenér, který mě toho moc naučil a jsem za to moc ráda. Co se týče současné trenérky Lucky Uhrové, tak tu znám hrozně dlouho, fotbalu rozumí a dělá vše, abychom vyhrávaly. Věřím, že se zase chytneme a začneme vyhrávat. Myslím, že jí to za její nasazení a zápal pro věc všechny dlužíme.

Jaké jsou v kabině vztahy mezi hráčkami: Táhnete za jeden provaz? 
Jsme jeden tým a myslím si, že máme dobrý kolektiv. Nikdo nedělá mezi námi rozdily, nikdo nikoho neodsuzuje a holky si vzájemně pomáhají. A určitě táhneme za jeden provaz, máme mladý, ambiciózní tým a rozumime si spolu.

Na jaře vás čekají venku soupeři, kteří nejsou zrovna blízko (Jihlava, Hodonín, Brno) Jak se vyrovnáváte s cestováním?
Vyrovnávám se s tím docela těžko. Je těžké skloubit moji práci s fotbalem, když dělám „kolotoče“ po dvou dnech. Ještě, že jsou dovolené

Na jaře jste zatím získaly pouze 1 bod, za remízu se Slovanem. S kolika body budete po sezóně spokojena?
Věřím tomu, že se k nám opět přikloní štěstí. Jsme rádi za každý bod, který získáme. Do každého zápasu jdeme s tím, že musíme vyhrát, takže čím víc bodů získáme, tím lépe.

Váš otec je trenér mládežnického týmu na Karvinsku, je na vás přísný, nebo je spíše hodný?
Je to přísný trenér i na mě. Trénuje dorostence a na ně musí být přísný, jinak to nejde.

Vyjadřuje se váš otec k vašim výkonům na hřišti a co vám nejčastěji říká?
Rád jezdí na naše zápasy a po každém zápase, nebo o přestávce mi řekne, co jsem udělala špatně a poradí mi, jak tu situaci mám vyřešit lépe. Jsem moc ráda, že to dělá. Doma o fotbalu samozřejmě diskutujeme často a rádi. A co mi nejčastěji říká? Abych nedostávala zbytečně tolik karet a ať častěji střílím na branku.

Co říkal na turnaj v Holešově, kde vedl Dobratice na mezinárodním  turnaji žen?
Co říkal? No na turnaji byl spokojený, bylo to pro něj odreagování a sám říkal, že máme velmi mladý tým. Věří však, že jednou budeme hrát na špici, jako dříve. Prý na to máme!

Autor: Zbyněk Popovský