"Věřím, že na jaře poskočíme v tabulce výš" říká Zuzana Fischbachová

V našem seriálu rozhovorů jsme si tentokrát pozvali k vyprávění ex-kapitánku Vítkovic Zuzanu Fischbachovou, která se z tohoto ostravského klubu vrátila z hostování.

Jaké byly vaše fotbalové začátky?
Začala jsem díky bratrovi, který začal dříve nežli já. S rodiči jsme se tenkrát byli podívat na jeho soustředěni a tam se mi fotbal zalíbil natolik, že jsem s bratrem začala chodit na tréninky, kde jsem se naučila fotbalové základy.

Většinu své fotbalové kariéry jste prožila ve Vítkovicích, jak se vám tam líbilo?
Zázemí bylo skvělé a holky taky. Problém byl v tom, že málo holek chodilo na tréninky.

Ve Vítkovicích jste měla funkci kapitánky, nechybí vám tato funkce v Dobraticích?
Ani ne, je s tím docela dost starostí a to mi teď odpadlo. Můžu se tak více soustředit na hru, což mi vyhovuje.

Jirka, Dobratice- Jak se vám hraje v Dobraticích a jaký je rozdíl mezi nimi a Vítkovicemi?
V Dobraticích se mi hraje skvěle. Asi největší rozdíl je v přístupu jednotlivých hráček, tady chodí holky na tréninky s radostí, kdežto ve Vítkovicích to vypadalo, že na ně chodí jen z povinnosti.

Vzpomínáte ráda na období ve Vítkovicích?
Ano i ne. Byl tam fajn kolektiv a zázemí, ale holky nedávaly do fotbalu vše a tím jsme často a zbytečně prohrávaly důležité zápasy.

Jirka, Dobratice- Jaký post máš nejraději?
Nejraději mám pravou zálohu.

Jirka, Dobratice- Nevadí vám, že se váš přítel začal angažovat v Dobraticích ?
Ne- nevadí, hodně mi pomáhá.

Se svým přítelem jste měla možnost poznat podmínky v nejstarším ostravském fotbalovém klubu, jaký jste z toho měla dojem?
Musím říct, že rozdíl mezi profesionály a námi je po všech stránkách značný. Vítkovice mají zázemí, o kterém se nám v Dobraticích, ani nesní. Na zápasy třeba cestují luxusním autobusem, kterým jsme třeba s přítelem jeli na zápas do Bystrce, kde Vítkovice vyhrály. Z toho utkání si pamatuji, že celá výprava byla po poločase na infarkt, včetně mého přítele, se kterým nebyla rozumná řeč. (smích) Cestou zpět „oslavili“ hráči a realizační tým vítězství, zejména tehdejší trenér Vítkovic pan Grussmann, zpíváním vítkovických chorálů, což bylo super. (smích)

Dobratice jsou poslední, kde je podle vás „zakopaný pes“?
Nemyslím si, že je to špatnou hrou, máme málo hráček a pokud se nám někdo zraní, nemáme za něj adekvátní náhradu, i když se náhradnice snaží.

Na který zápas vzpomínáte nejraději a který byste radši vůbec nehrála?

Ráda vzpomínám na zápas s Brnem, minulý rok v poháru. To mi nevadilo ani to, že jsme prohráli. Nerada vzpomínám na zápas se Slovanem, ještě v dresu Vítkovic, který jsme prohrály (0:13). V tom zápase bych nejraději nenastoupila.

Jak probíhala rozlučka v Luhačovicích? Z doslechu to prý byl velice bujarý večírek.
Rozlučka byla skvělá. Dobře jsme se bavily.

Máte před sebou jarní část, jak si myslíte,, že na jaře dopadnete?
Bude to těžké, ale věřím, že poskočíme v tabulce výš a už nebudeme poslední.

Co říkáte na fanoušky v Dobraticích?
Fanoušci jsou skvělí, nejlepší co můžou být. Snad jim to vydrží i na jarní část ligy.